Multimedia

Letošní zasedání valné hromady ČNS Velehrad se konalo ve dnech 4.-5.11.2024. A jelikož to bylo zasedání volební, kdy byl vybírán z řad členů ČNS-svěcených kleriků nový předseda a jeho rada, sjelo se o něco více členů než v jiných letech. S radostí jsme přivítali o. biskupy Kročila a Vokála osobně a další tři on-line při vlastním jednání, ale i ostatní jak z řad bývalých emigrantů a českých misionářů v zahraničí (ty z USA rovněž on-line), tak ty z řad české církve. První setkání v pondělí večer bylo neformální, z úterního jednání vyšel jako staro-nový předseda o. Roman Czudek, za jehož radu byli zvoleni o. Damián Škoda, současný ředitel domu, a o. Jaromír Zádrapa, za další dva radní byli navrženi o. Tomáš Roule, dosavadní sekretář, a o. Vladimír Kelnar. Tato rada tedy povede dům vstříc Svatému roku a dále, po dobu 5 let. Vyprošujeme jí dary Ducha Svatého pro tento úkol.
Jednání, které bylo zahájeno společným slavením liturgie hodin a mše sv. i modlitbou k Duchu svatímu, ale netvořila jen samotná volba. Ohlíželi jsme se také za tím, co pěkného se za poslední rok podařilo, promýšleli hospodaření, hodnotili situaci a snažili se dívat také dál…
Jak je už milou tradicí, v následujících dvou dnech byla příležitost se setkat také zcela neformálně, ať už při večeři v restauraci v Trastevere, nebo při čtvrtečním výletu do Viterba a Bagnoreggio.

Po celý měsíc říjen nabídl Poutní dům Velehrad na žádost sekretariátu synody své prostory pro ubytování delegátů z celého světa. Na měsíc se tak jeho provoz poněkud pozměnil: každý den nejprve mše sv. v angličtině, potom italsky, což byly dva z jednacích jazyků synody, plná penze všech ubytovaných, žádné střídání poutníků... Delegátů synody u nás bylo ubytovaných něco přes 30, včetně delegáta českého, o. biskupa Zdenka Wasserbauera z Prahy. Ostatní hosté pocházeli napříč z celého světa a všech kontinentů – od Papuy Nové Guiney nebo Fidži na jedné polokouli před Nový Zéland, Koreu či Egypt a Sýrii, Seychelly, Rwandu nebo Pobřeží Slonoviny až po Venezuelu, Brazílii nebo Trinidad a Tobago na druhé polokouli. Nechyběly ani méně exotické země původu jako Portugalsko, Maďarsko, Bělorusko, Lotyšsko nebo Ukrajina… Tento měsíc nabídl zajímavou zkušenost, kterou si dům ověřil jak své silné stránky (hosté oceňovali blízkost Vatikánu, klidné prostředí a rodinnou atmosféru), tak své limity (není vybaven na dlouhodobý pobyt hostů, např. prádelnou). Synodní dění jsme samozřejmě doprovázeli modlitbou, k čemuž přímý kontakt s jejími účastníky přímo vyzýval. A od 28.10. znovu začal čilý poutní ruch....

Koncem července se v Římě konalo mezinárodní setkání ministrantů, kterých se sešlo cca 70 000. Z české republiky jich přijelo skromných 60 spolu se 4 kněžími a trvalým jáhnem, všichni z Brněnské diecéze. Zázemí pro tuto dobu společenství, poznávání Říma a sdílení mezi ministranty (a několika ministrantkami) velmi různého věku vytvářel náš poutní dům, který tak na několik dní opravdu ožil. A taky se rozezpíval, protože to bylo společenství nejen radostné, ale také zpěvné! Na hlavní události celého setkání – speciální audienci s papežem Františkem na Svatopetrském náměstí – byli čeští ministranti nepřehlédnutelní: i díky blízkosti našeho domu se totiž dostali hned do první řady, a papeže tak z největší blízkosti viděli hned 4x. Dva z nich pak asistovali při společné modlitbě na pódiu, a jejich setkání s papežem bylo ještě osobnější...

V týdnu 2.-9.6.2024 hostil Poutní dům Velehrad 17 slovenských biskupů s doprovodem, kteří přijeli na návštěvu „Ad limina apostolorum“, tedy „K prahům apoštolů“. Intenzivní program byl naplněn setkáními na různých vatikánských Dikasteriích, bohoslužbami v papežských bazilikách a vyvrcholil audiencí u Svatého otce Františka. Některé mše sv. sloužili biskupové i v kapli našeho Poutního domu, který poskytl i prostory pro brífingy pro média. Bylo pro nás velkou radostí setkat se zblízka s pastýři slovenské církve a vytvářet zázemí pro tuto důležitou událost v jejím životě, i proto, že s ní jsme téměř denně v kontaktu prostřednictvím našich slovenských hostů.

V sobotu 6.4.2024 uběhlo přesně 50 let od úmrtí velkého saleziánského svědka víry kardinála Štěpána Trochty SDB, který zemřel na následky posledního z mnohých výslechů na StB. Tento vězeň nacismu i komunismu byl osobním přítelem budoucího papeže Jana Pavla II. Jeho rodáci z valašské Francovy Lhoty, opatrující odkaz jeho života, iniciovali celebraci mší sv. v den výročí jeho smrti na všech místech, kde žil a působil – a tedy i v Římě. O tu požádali o. Jaromíra Zádrapu, rodáka ze sousedního Lidečka. Rozhodl se celebrovat ji v kapli našeho Poutního domu, který je přeci jen takovým „kouskem české země“ v Římě a jehož je bývalým ředitelem. Velmi rádi jsme spolu s ním na velkého biskupa pamatovali.
Na konci dubna, 23.4., si pak Velehrad připomněl nedožitých 100 let od narození P. Vojtěcha Hrubého SDB, spolubratra kardinála Trochty a velké postavy Poutního domu Velehrad. Obětavě sloužil poutníkům po několik desetiletí a vtiskl se do srdcí mnohých z nich. Je také spoluautorem prozatím zřejmě nepřekonané publikace o Římě v českém jazyce Cesty po Římě. S vděčností za jeho odkaz navštívily sestry jeho hrob v Guidonii nedaleko od Říma.
Půlkulaté výročí 55 let od smrti kardinála Josefa Berana, zakladatele Poutního domu a ČNS Velehrad, připadající na 17. 5. 2024, zavdalo podnět k velkolepějším oslavám zde v Římě. V Papežské koleji Nepomucenum, kde zemřel, se konalo 15.5. kolokvium. Mezi přispěvatele patřili mimo jiné kardinál Semeraro, prefekt Dikasteria pro kauzy svatých, či Beranův bývalý sekretář prof. Karel Skalický, jeden ze zakládajících členů ČNS Velehrad. Toho s velkou radostí přivítal Velehrad na kratinkou návštěvu na druhý den.
V souvislosti s výročím významného rodáka zavítali do Říma s biskupem Tomášem Holubem představitelé Plzeňského kraje, kteří ke kolokviu rovněž přispěli. Dopoledne 16.5. si přišli prohlédnout i Poutní dům Velehrad. Biskup Holub pak byl 17.5. hlavním celebrantem připomínkové bohoslužby na kardinála Berana u hrobu apoštola Petra. Jen pár kroků odtud byl kardinál Beran až do přenesení jeho ostatků do Prahy v roce 2018 pohřben... Jak tato mše sv., tak podnětné kolokvium v Nepomucenu se konaly z iniciativy a spolupráce zmíněné koleje s Velvyslanectvím ČR u Svatého Stolce a Plzeňským krajem – a nikde nechyběli zástupci současného týmu Poutního domu Velehrad, který právem považuje kardinála Berana za svého duchovního otce.

Papež Lev XIII. na přelomu 19. a 20. století si ze zdravotních důvodů nechal přivážet z Plzně pivo. V návaznosti na tuto tradici posílá každoročně plzeňský pivovar kolem Velikonoc speciální dávku ležáku Svatému otci i dnes. Toto pivo, které před cestou požehnal plzeňský biskup Mons. Tomáš Holub, měli 9.4. možnost ochutnat diplomaté působící u Svatého stolce a jiní hosté na pozvání českého velvyslance při Svatém stolci pana Václava Kolaji. Tato společenská událost, která je každoročně i jakousi prezentací české kultury, se již poněkolikáté pořádala na terase našeho poutního domu. Pivo čepoval emeritní vrchní plzeňský sládek pan Václav Berka, mezi hosty byl mimo jiné i kardinál s českými kořeny Michael Czerny.

Na rozdíl od většiny jarních měsíců patřilo období Velikonočních svátků – už od Květné neděle – na Velehradě rodinám, malým skupinkám a jednotlivcům. Spolu s nimi jsme v naší kapli prožili také obřady velikonočního tridua – za vcelku hojné účasti, v komorní, usebrané atmosféře. Někteří z našich hostů měli tu čest některou z bohoslužeb prožít v bazilice Sv. Petra s papežem Františkem, mnozí využili možnost přímo na náměstí sv. Petra s poutníky z celého světa oslavit mši sv. o Velikonoční neděli a následně přijmout požehnání Urbi et Orbi. Prožité vzácné chvíle si potom poutníci odvážejí domů…